Dovolená v Egyptě 2010

Vzhledem k faktu, že činorodí a pokrokoví staří Egypťané byli zvyklí žít v rozmachu, rostoucí úctě vůči faraonům, potažmo bohům, a sílícímu kultu mrtvých, zanechali za sebou úctyhodný počet monumentálních staveb, které opravdu „jen tak nespadnou“. Dávno se ví, že všechny ty kolosy, které po stovky let obdivujeme, sloužily bezvýhradně ke kosmologickým, nikoliv praktickým (materialistickým) účelům, což se dobře projevovalo mj. na matematické přesnosti a symetrii staveb nebo ve výjimečné výzdobě. Chrám byl jednoduše příbytkem boha, neomylně předurčen pro obřady a komunikaci s ním.
Nejvíce staveb, na které se dnes jezdíme koukat s otevřenými ústy, pochází z pozdního období tzv. Nové říše (1580 - 1083 př. n. l.). Stavělo se především z hlíny, sušených cihel, dřeva, rákosí a papyru, tj. vesměs lehkých materiálů.